Milujte své nepřátele

„Milujte své nepřátele, prokazujte dobro těm, kdo vás nenávidí, žehnejte těm, kdo vás proklínají, modlete se za ty, kdo vám ubližují.“ (Lk 6,27-28)

„Milujte své nepřátele.“ To je skutečně velká výzva! Je to výzva, která převrací náš způsob myšlení a naléhá na nás, abychom zaměřili svůj život novým směrem.

Nezastírejme si, že se nás to netýká, že nemáme nějakého menšího či většího nepřítele…

Může jím být nesympatická paní za dveřmi sousedního bytu, známá svými pomluvami, které se raději vyhnu, mám-li s ní jet výtahem.

Možná je to příbuzný, který se před třiceti lety dopustil křivdy na mém otci, a já ho od té doby nezdravím.

Snad sedí za tebou v lavici a ty jsi mu nikdy nepohlédl do očí, protože na tebe žaloval učiteli.

Případně je to dívka, kterou jsi měl tak rád, ale která tě nechala kvůli jinému.

Nebo snad prodavač, který tě ošidil…

Mohou to být ti, kteří nemají tytéž politické názory, o nichž proto mluvíš jako o nepřátelích. (…)

Jsou a vždycky byli i tací, kteří vidí nepřátele v kněžích a nenávidí církev.

Dobře, právě ty – a nekonečné množství dalších, které nazýváme nepřáteli – máme milovat.

Máme milovat?

Ano, máme milovat! A nemysleme si, že se z toho lacino dostaneme tím, že pocit nenávisti zaměníme za trochu příznivější postoj.

Žádá se mnohem víc.

Poslouchej, co říká Ježíš:

„Milujte své nepřátele, prokazujte dobro těm, kdo vás nenávidí, žehnejte těm, kdo vás proklínají, modlete se za ty, kdo vám ubližují.“

Vidíš? Ježíš chce, abychom přemáhali zlo dobrem. Chce vyjádřit lásku konkrétními činy.

Možná nás napadne, proč Ježíš takové přikázání dává.

Ježíš chce, abychom se chovali jako Bůh, jeho Otec, který „dává vycházet svému slunci pro zlé i pro dobré a sesílá déšť spravedlivým i nespravedlivým“.

Tak je to.

Nejsme na světě sami: Máme Otce, kterému se máme podobat. A nejen to, Pán má právo na takové naše chování, protože když jsme ještě byli jeho nepřáteli, když jsme patřili zlu, On nás miloval jako první  a poslal svého Syna, aby za každého z nás strašlivým způsobem zemřel.

„Milujte své nepřátele, prokazujte dobro těm, kdo vás nenávidí…“

Dobře to pochopil i malý Afroameričan Jerry z Washingtonu, který byl díky vysokému IQ přijat do výběrové třídy, kde všichni ostatní žáci byli bílí. Ani jeho velké nadání nestačilo na to, aby ostatní pochopili, že je stejný jako oni. Jeho černá pleť rozněcovala všeobecnou nenávist, takže když si na Vánoce všichni vyměňovali dárky, Jerryho jednoduše ignorovali. Tehdy se s pláčem vrátil domů, ale pak si vzpomněl na Ježíšova slova: „Milujte své nepřátele.“ Po domluvě s maminkou koupil dárky a s láskou je rozdal svým „bílým bratřím“.

„Milujte své nepřátele… modlete se za ty, kdo vám ubližují.“

Jak hrozně se cítila Elisabetta, děvčátko z Florencie, když stoupala po schodech do kostela na mši a slyšela, jak se jí za zády posmívá skupinka jejích vrstevníků! I když se nejdřív chtěla ohradit, usmála se na ně, vstoupila do kostela a hodně se za ně modlila… Při odchodu z kostela ji zastavili a ptali se, proč se tak zachovala. Vysvětlila, že je křesťanka, a měla by tedy každého milovat. Řekla jim to zapáleně, se skutečným přesvědčením. Její svědectví bylo odměněno: Příští neděli je všechny uviděla, jak v kostele sedí velmi pozorně v první řadě.

Takhle berou mladí Boží slovo. Proto jsou před Bohem velcí.Možná i v našem životě jsou situace, které je třeba napravit. Tím spíš, že budeme souzeni podle toho, jak soudíme druhé. Copak míru našeho soudu nedáváme každodenně do rukou Boha, když prosíme: „Odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům“?  Milujme tedy své nepřátele! Jenom tak se mohou urovnat rozepře, odstranit překážky, může se budovat společenství. Je to pro nás tak těžké, tak namáhavé, že klesáme na mysli, když na to pomyslíme? Odvahu! Tím totiž vše nekončí. Naši lidskou snahu, náš malý díl pak největším dílem doplní sám Bůh a naše srdce zaplaví radost…

Chiara Lubichová