Slavnost všech svatých

2. 11. 2012 10:49

Benedikt XVI.  1. 11. 2012:

S radostí se setkáváme o dnešní slavnosti Všech svatých, která nás přivádí k úvaze o dvojím horizontu lidstva. Symbolicky jej vyjadřujeme slovy „nebe“ a „země“ – země představuje dějinnou pouť, nebe věčnost a plnost života s Bohem. Při dnešní slavnosti nám přichází na mysl také dvojí rozměr církve – církev putující časem a církev jako nebeský Jeruzalém s jeho neutuchající slávou. Obě tyto dimenze se sjednocují ve „společenství svatých“, které začíná zde na zemi a dosahuje svého naplnění v nebi. V pozemském světě toto tajemné společenství, spojující lidstvo, začíná v církvi. Mysterium společenství se upírá bezvýhradně ke Kristu – právě On vnesl do lidského pokolení tuto novou dynamiku, pohyb vedoucí lidstvo k Bohu a zároveň k jednotě, k hlubokému pokoji. Ježíš Kristus, říká Janovo evangelium (11,52), zemřel, aby „rozptýlené Boží děti shromáždil vjedno“. V jeho díle pokračuje církev, které je neoddělitelně „jedna“, „svatá“ a „katolická“. Být křesťany a členy církve znamená otevřít se tomuto společenství – jako semeno, které se v půdě rozevírá a umírá, aby vyklíčilo vzhůru, k nebi.

Svatí – které za svaté prohlásila církev, avšak také všichni ti, které zná pouze Bůh a které si dnes také připomínáme – naplno prožívali tuto dynamiku. V každém z nich se Kristus velice osobním způsobem zpřítomnil, díky svému Duchu, který jedná skrze Slovo a svátosti. Sjednocení s Kristem a církví totiž nepopírá osobnost, nýbrž ji otevírá a přeměňuje silou lásky, aby jí už zde na zemi přiznalo rozměr věčnosti. Podstatou této jednoty je shodovat se s obrazem Božího Syna (srov. Řím 8,29) a naplňovat tak záměr Boha, jenž člověka stvořil jako svůj obraz. Avšak toto spočinutí v Kristu nás – jak jsem řekl – otevírá také ke společenství se všemi dalšími členy jeho mystického Těla, kterým je církev. Společenství, jež dospívá k dokonalosti v „nebi“, kde neexistuje osamocenost, soupeření či odloučení. Dnešní slavnost předznamenává krásu tohoto života, ve kterém se bezvýhradně otevíráme láskyplnému pohledu Boha a bratří. V jistotě, že nalezneme Boha v druhém člověku a bratra v Bohu. V této víře plné naděje uctíváme všechny svaté a připravujeme se na zítřejší vzpomínku na všechny věrné zemřelé. Ve svatých spatřujeme vítězství lásky nad sobectvím a smrtí. Jejich následování Krista vede k životu, věčnému životu, a dodává smysl přítomnosti, každému pomíjivému okamžiku, neboť jej naplňuje láskou a nadějí. Pouze víra ve věčný život nám umožňuje skutečnou lásku k dějinám i přítomnosti, aniž bychom na nich ulpívali. Je to svobodná láska poutníka, který miluje zemi, protože ví, že má srdce v nebi.

Kéž pro nás Panna Maria obdrží milost, abychom silně věřili ve věčný život a zakoušeli opravdovost společenství s našimi drahými zemřelými.

Přeložila Jana Gruberová

 

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio