Průkopník informatiky Busa SJ zemřel v 97letech

Průkopník informatiky a počítačové analýzy textu

O. Roberto Busa SJ zemřel v 97letech.

Vatikánský deník Osservatore Romano přinesl obsáhlý nekrolog italského jezuity Roberta Busy, který ve věku nedožitých 98 let zemřel v severoitalském Gallarate.

„Čtenáři zastav se“ – praví titulek nekrologu a pokračuje: „Brouzdáš-li po internetu, vděčíš za to jemu. Používáš-li komputer ke psaní, vděčíš za to jemu. Čteš-li tento článek, vděčíš, vděčíme za to jemu!“ Tak superlativní ocenění významu zesnulého italského jezuity se zdá přehnané tomu, kdo nezná evoluci či genezi myšlenky, na jejímž konci je text zobrazený na počítačovém monitoru. Byl to právě otec Roberto Busa, lingvista a průkopník informatiky, nositel mnoha akademických ocenění i italského státního vyznamenání, který již v roce 1949 přesvědčil zakladatele americké firmy IBM, aby mu umožnil věnovat se počítačovému zpracování lidské řeči. Americký magnát, Thomas Watson, mu zpočátku nedůvěřivě odpověděl: „Není možné, aby stroje dělaly to, co po mně chcete. Chcete být ještě američtější než my?“ Nakonec však Watson přisvědčil a s úsměvem odpověděl: „Dobře otče, zkusíme to, ale musíte mi slíbit, že název naší firmy International business machines nezměníte na International Busa machines.“ A tak se také stalo.

O. Busa, ačkoli byl vynálezcem a hlavně neúnavným dělníkem na poli informatiky, zůstal celý život v pozadí.

Když byla roku 1965 publikována hypotéza tzv. hypertextu, který je klíčovým nástrojem pro internetovou komunikaci, přiznal její autor Ted Nelson ve svém článku (Literary Machines), že byla objevena ještě před vynálezem komputeru. Otcem této myšlenky byl právě zesnulý italský jezuita. Téměř půl století jeho titánského pracovního nasazení na cestách mezi Pisou, Boulder (Colorado) a Benátkami přineslo 56 svazků o celkem 70 tisících stranách. Prvním digitalizovaným textem na světě je kompletní dílo sv. Tomáše Akvinského (Index Thomisticus. Sancti Thomae Aquinatis operum omnium indices et concordantiae, Stuttgart, Frommann Holzboog, 1974-1980), které zpracoval a digitálně zanalyzoval zesnulý italský jezuita. Již roku 1990 vyšlo také jako první CD-rom. Později se italský vědec a programátor věnoval také Bibli, Kumránským spisům i Koránu.

Roberto Busa vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova v roce 1933, roku 1940 přijal kněžské svěcení, během svého života poznal sedm papežů. Dva z nich – Pavel VI. a Jan Pavel I. – byli před svým zvolením na Petrův stolec také členy jeho pracovního týmu při zpracovávání 118 knih sv. Tomáše Akvinského a dalších 61 autorů.

Roberto Busa měl jasnou představu o svém vědeckém odvětví „Mysl, která dokáže vytvářet programy, je zajisté inteligentní, řekl v jednom z rozhovorů. Avšak mysl, která vytvořila programy, které samy dovedou psát programy, je na vyšším stupni inteligence. Kosmos je gigantický komputer. Programátor je jeho autorem i tvůrcem. My nazýváme Boha Tajemstvím, protože jej v zákrutech každodenních záležitostí nedovedeme potkat. Evangelia nás však ujišťují, že před dvěma tisíci lety sestoupil z nebe.“

Otec Busa nyní vykročil na setkání s Ním.

Už v roce 1974 předpovídal O.Busa revoluci, kterou vnese do komunikace užití počítačové techniky. Za dvacet let se stal každému vlastníkovi počítače běžně dostupným internet, na kterém www.corpusthomisticum.org/iopera.html lze dnes studovat i toto pionýrské dílo kolektivu vedeného italským jezuitou.

Tomu kdo by se divil, proč se právě texty Tomáše Akvinského staly předmětem tak obrovského nasazení o.Busa říká: „Není to proto, že by Tomáš Akvinský měl být považován za jediného katolického učitele, privilegovaného mezi ostatními, nýbrž proto, že dokázal obsáhnout ty ostatní ve formě logicky, lingvisticky a didakticky optimální. A není to jen teolog. Jeho dílo je také a především autentickou encyklopedií, která shrnuje 40 století středozemní kultury. Počínaje mezopotámskou (z níž vychází jazyk Bible) a řeckou, pak latinskou, křesťanskou i arabskou. A tato encyklopedie není abecedním seznamem slov: Tomáš vytváří dynamickou syntézu informací.“

„Konstantou mého bádání je automatický překlad,“ říká v jednom z nich. „Prozřetelnost mi umožnila pracovat 60 let na dalším obrovském filu (souboru) o 11 milionech slov, abych podrobil zkoušce tuto metodu na textech ve 22 jazycích a 9 různých abecedách: např. v arabštině Korán, v hebrejštině, aramejštině a nabatejštině svitky z Qumranu a jiná díla od arménštiny a gruzínštiny, přes albánštinu a gaelštinu až po finštinu. Ke každému z těchto slov jedno po druhém je přiřazeno 130 bytů interního hypertextu, který definuje morfologii slova a typologii textů, ve kterém se slovo vyskytuje. Je to metoda ukázňování jazyků, kterou ponechávám těm, kdo v ní budou chtít pokračovat.“

„Nejde o to,“ vysvětluje dále svou metodu prof.Busa, „mechanicky překládat text od textu, z jednoho jazyka do druhého, ale o pokusit se zachytit ekvivalenty jednotlivých výrazů. Tak například: s projektem tzv. Bikulturálního tomistického lexikonu se pokouším pochopit, jaký význam mají dnes, ve světle naší kultury, slova použitá před 800 lety sv.Tomášem Akvinským. A překvapilo mne, že výraz ratio seminalis (který se objevuje 400krát a váže se ke stoickému a augustiniánskému pojmu anima mundi) není nic jiného než ekvivalent našeho genetického kódu. Tomáš, samozřejmě, neznal DNA, ale tušil, že musí existovat něco, co má funkci klíče k životu, za který dnes považujeme DNA. Kosmos a život mají kód, program. Ale tento pojem je zkomolen těmi, kdo pokládají evoluci za čistě náhodný proces.“

V oblasti počítačové techniky proslul o.Busa také svými metaforami, když nazval PC „synovcem Božím“, protože je výtvorem lidského génia, jenž je tvorem Božím. Celý kosmos je podle jiného jeho přirovnání „kompjuter, ve kterém běží ohromný program, jehož autorem je ten, který nás stvořil“, a proto - jak říká - „stačí jen pár kroků, aby se od kompjuteru (PC) vystoupilo k andělům“. Neupadá přitom však do nekritického obdivu, a říká také, že internet je „mohutná horská bystřina, kterou lze přejít po vyčnívajících kamenech často s urousanými kalhotami“„Můžeme se svěřit internetu, když nám slouží, ale nenechat se jím opít“, připomíná průkopník informačních technologií v lingvistice, italský jezuita prof. Roberto Busa.

Z článku Milana Glasera (2006)

.