Velikonoční poselství papeže

Poselství Benedikta XVI., lodžie baziliky sv. Petra, 4. 4. 2010

„Zpívejme Hospodinu, neboť je velmi vznešený!“ (Liturgie hodin, Zmrtvýchvstání Páně, modlitba se čtením, ant. 1).

Drazí bratři a sestry,
Přináším vám zvěst Zmrtvýchvstání těmito slovy liturgie, která jsou ozvěnou starobylého chvalozpěvu Židů po přejití Rudého moře. Kniha Exodus (srov. 15, 19-21) vypráví, že když přešli moře suchou nohou a spatřili, jak Egypťané byli pohlceni vodami, Miriam – sestra Mojžíšova a Áronova – a další ženy zazpívaly a doprovodily tancem tuto píseň: „Zpívejte Hospodinu, neboť slavně prokázal svou vznešenost, koně i jezdce smetl do moře!“ Křesťané na celém světě opakují tento chvalozpěv při Velikonoční vigilii a jeho smysl vysvětluje zvláštní modlitba: „Bože, ani dnes nepřestáváš konat své podivuhodné skutky, a cos vykonal kdysi, je předobrazem toho, co konáš křtem mezi námi. Vysvobodil jsi z otroctví svůj vyvolený národ, vysvoboď z otroctví hříchu celý svět a uskutečni na nás své zaslíbení, které jsi dal Abrahámovi a jeho potomkům.“

Evangelium nám zjevilo naplnění starozákonních předobrazů. Ježíš Kristus svou smrtí a zmrtvýchvstáním vysvobodil člověka ze zakořeněného otroctví hříchu a otevřel mu cestu do opravdu zaslíbené Země, Božího království, všeobecného království spravedlnosti, lásky a pokoje. Tento „exodus“ se uskutečňuje nejprve uvnitř samotného člověka a spočívá v novém narození v Duchu svatém účinkem křtu, který nám Kristus daroval právě ve velikonočním mystériu. Starý člověk přenechává místo novému člověku; předchozí život ustupuje a je možné oddat se novému životu (srov. Řím 6,4). Duchovní „exodus“ je však počátkem integrálního vysvobození schopného obnovit každou lidskou, osobní i sociální dimenzi.

Ano, bratři, Velikonoce jsou pravou spásou lidstva! Kdyby Kristus – Beránek Boží – neprolil svou Krev pro nás, neměli bychom žádnou naději, údělem naším i celého světa by byla nevyhnutelně smrt. Velikonoce však zvrátily tuto tendenci: Kristovo Zmrtvýchvstání je novým stvořením jako štěp, který může obrodit celý strom. Je to událost, která modifikovala hlubokou orientaci celých dějin, které naklonila jednou provždy směrem k dobru, životu a odpuštění. Jsme svobodní, jsme spasení! Proto v hloubi srdce jásáme: „Zpívejme Hospodinu, neboť je velmi vznešený!“

Křesťanský lid, který vystoupil z vod křtu, je poslán do celého světa dosvědčovat tuto spásu a přinášet všem plody Zmrtvýchvstání, které spočívají v novém životě, jenž je vysvobozen z hříchu a je mu navrácena původní krása, dobrota a pravda. Křesťané, zejména svatí, v průběhu dvou tisíc let vnášeli do dějin plody této živé Velikonoční zkušenosti. Církev je lidem exodu, protože neustále žije z velikonočního mystéria a šíří jeho obnovnou sílu v každé době a na každém místě. Také dnes lidstvo potřebuje „exodus“, nikoli povrchové úpravy, nýbrž duchovní a morální konverzi. Potřebuje spásu evangelia, aby vyšlo z krize, jež je hluboká a vyžaduje proto hluboké změny, vycházející ze svědomí.

Prosím Pána Ježíše, aby na Blízkém Východě, zejména v zemi posvěcené Jeho smrtí a zmrtvýchvstáním, národy uskutečnily pravý a definitivní „exodus“ z války a násilí k míru a svornosti. Křesťanským komunitám, které jsou zvláště v Iráku, vystavovány zkouškám a utrpení, ať Zmrtvýchvstalý zopakuje slova plná útěchy a povzbuzení, která adresoval apoštolům ve večeřadle: „Pokoj vám!“ (Jan 20,21).

Kristovo Zmrtvýchvstání ať je znamením vítězství pokojného soužití a respektování obecného dobra v oněch latinsko-amerických a karibských zemích, jež trpí zarážejícím nárůstem zločinnosti, spojené s obchodem s narkotiky. Milované obyvatelstvo Haiti, devastované obrovskou tragédií zemětřesení, kéž dokoná svůj „exodus“ ze zármutku a beznaděje k nové naději za podpory mezinárodní solidarity. Milovaní občané Chile, stižení další vážnou katastrofou, ale nesení vírou, ať se s houževnatostí věnují dílu obnovy.

Kéž se mocí Zmrtvýchvstalého Ježíše skoncuje v Africe s konflikty, které nadále působí zmar a utrpení a dospěje se k onomu míru a smíření, jež jsou zárukou rozvoje. Pánu svěřuji zejména budoucnost Demokratické republiky Kongo, Guineje a Nigérie.

Zmrtvýchvstalý ať je oporou křesťanům, kteří - jako v Pákistánu - pro svoji víru trpí pronásledováním a dokonce smrtí. Zemím, které sužuje terorismus a sociální či náboženské diskriminace, ať udělí sílu vydat se cestami dialogu a pokojného soužití. Představitelům všech národů ať Kristovo Zmrtvýchvstání přinese světlo a sílu, aby se ekonomické a finanční aktivity vždycky řídily podle kritérií pravdy, spravedlnosti a bratrské pomoci. Spásonosná moc Kristova zmrtvýchvstání kéž pronikne celým lidstvem, aby překonalo mnohé a tragické výrazy šířící se „kultury smrti“ a aby povstala budoucnost lásky a pravdy, v níž bude každý lidský život respektován a přijímán.

Drazí bratři a sestry! Zmrtvýchvstání nepůsobí žádnou magií. Stejně jako se Židé po přejití Rudého moře ocitli na poušti, tak se i církev po Zmrtvýchvstání nalézá v dějinách spolu s jejími radostmi a nadějemi, bolestmi a úzkostmi. Tyto dějiny však doznaly změnu. Jsou poznamenány novou a věčnou smlouvou a mají reálnou budoucnost. Pokračujme tedy v naší pouti, spaseni v naději, a v srdci nesme starobylou a stále novou píseň: Zpívejme Hospodinu, neboť je opravdu vznešený!

Přeložil Milan Glaser