"Já jsem vzkříšení a život"

„Já jsem vzkříšení a život.“ (Jan 11,25)

Ježíš pronesl tato slova v souvislosti s úmrtím Lazara z Betánie, kterého pak čtvrtý den vzkřísil.
Lazar měl dvě sestry – Martu a Marii.
Jakmile se Marta dozvěděla, že přichází Ježíš, běžela mu naproti a řekla mu: „Pane, kdybys tu byl, můj bratr by byl neumřel.“ Ježíš jí odpověděl: „Tvůj bratr vstane.“ Marta odvětila: „Vím, že vstane při vzkříšení v poslední den.“ A Ježíš prohlašuje: „Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i když umřel, bude žít a žádný, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky.“

„Já jsem vzkříšení a život.“

Ježíš chce, abychom pochopili, kdo je a co pro člověka znamená. Ježíš vlastní to nejvzácnější dobro, které si vůbec můžeme přát – život, ten život, který nekončí.
Jestliže jsi četl Janovo evangelium, našel jsi místo, kde Ježíš také řekl: „Jako totiž Otec má život sám v sobě, tak dal i Synovi, aby měl život sám v sobě.“
A protože Ježíš má život, může ho dávat druhým.

„Já jsem vzkříšení a život.“

I Marta věří ve vzkříšení na konci věků: „Vím, že vstane při vzkříšení v poslední den.“
Ale Ježíš jí svým podivuhodným tvrzením - „Já jsem vzkříšení a život“ – dává na srozuměnou, že nemusí čekat na budoucnost, aby mohla doufat ve vzkříšení mrtvých. Už nyní, v přítomnosti, je Kristus pro všechny věřící tím božským, nevýslovným a věčným životem, který nikdy neumírá.
Je-li Ježíš v tobě, nezemřeš. Ve věřícím člověku je tento život stejného rázu jako v Ježíši zmrtvýchvstalém a značně se tedy liší od podmínek běžného lidského života.
Tento mimořádný život, který už máš v sobě i ty, se plně projeví v poslední den, až ti bude dáno podílet se celou bytostí na budoucím vzkříšení.

„Já jsem vzkříšení a život.“

Těmito slovy Ježíš určitě nepopírá existenci tělesné smrti. Ta však nebude znamenat ztrátu pravého života. Pro tebe smrt zůstane - tak jako pro všechny ostatní - jedinečnou, velice silnou a možná obávanou zkušeností. Ale nebude už znamenat ztrátu smyslu bytí, nebude už něčím absurdním, zánikem života, tvým koncem. Pro tebe smrt ve skutečnosti už nebude smrtí.

„Já jsem vzkříšení a život.“

Kdy se v tobě zrodil život, který neumírá?
Ve křtu. V něm, přestože jsi člověkem, který musí zemřít, jsi dostal od Krista nesmrtelný život. Ve křtu jsi totiž přijal Ducha Svatého, a právě on vzkřísil Ježíše.
Podmínkou přijetí této svátosti je víra, kterou jsi vyznal ústy svých kmotrů. Ježíš to vyjádřil, když při vzkříšení Lazara hovořil s Martou: „Kdo věří ve mne, i když umřel, bude žít. (…) Věříš tomu?“
„Věřit“ zde znamená něco velmi závažného a důležitého: nejedná se pouze o přijetí pravd, které Ježíš hlásal, ale o to vzít je zcela za své.

Abys tedy měl tento život, musíš říci Kristu své „ano“. To znamená vzít za svá jeho slova, jeho přikázání, a žít je. Ježíš to potvrdil: „Kdo zachovává mé slovo, neuvidí smrt navěky!“  A shrnutím Ježíšova učení je láska.
Nemůžeš tedy nebýt šťastný, jestliže máš v sobě život!

„Já jsem vzkříšení a život.“

V tomto období, kdy se připravujeme na slavení Velikonoc, si navzájem pomáhejme k tomu, abychom dokázali udělat rozhodný krok. Krok ke smrti vlastního já, který je třeba stále opakovat, aby vzkříšený Kristus žil v nás už od této chvíle.

Chiara Lubichová