nejen kanasta o dovolené otce kardinála

Je čas dovolených, někdy zapomínáme na to, že také kněží ve farnostech potřebují odreagování a odpočinek. Mnozí se domluví tak, že prožijí dovolenou ve skupince, ve společenství. Myslím, že je to výborná věc. Tímto způsobem prožívá svoji dovolenou i otec kardinál, píše o tom na svém webu toto:

„Kde jste byl na dovolené,“ ptali se někteří věřící. Řekl jsem, že nemám problémy o tom mluvit jako někteří politici ...

Koncem července jsem byl dest dnů spolu s dalšími šesti biskupy – přáteli z různých koutů Evropy – na dovolené v Tyrolsku poblíž Kufsteinu, ve Walchsee, na břehu stejnojmenného jezera. V této neobsazené, z vedlejšího Ebbsu spravované, farnosti je tamní rozlehlá farní budova upravena pro letní prázdninový pobyt, kde trávívají dovolenou kněží, kteří žijí podle spirituality Hnutí fokoláre. Farář z Ebbsu, náš přítel, nám kdysi nabídl možnost strávit na faře pár dní. Tamní kostel a fara leží na břehu jezera, uprostřed alpských hřebenů. Tam jsme tedy trávili svou dovolenou.

Usilovali jsme především o odpočinek v duchovní atmosféře Ježíšova slova „zůstaňte v mé lásce“ a podle jeho slov „kde jsou dva nebo tři shromážděni v mém jménu, tam jsem já uprostřed nich“. Společně jsme se modlili breviář, rozjímali jsme a sdíleli své zkušenosti s vírou a evangeliem. V kostele naproti faře jsme koncelebrovali mši sv. V neděli jsme společně zastupovali pana faráře, což u řady farníků, kteří nebyli informováni, vzbudilo milý rozruch.

Vedle odpočinku, který někteří z nás trávili například i hrou kanasty, jsme chodili po nádherných nižších i vyšších horách v okolí. V jednom slunném dni jsme si například vyšlápli v alpském hřebeni „Zahmer Kaiser“ na horu Naunspitze, vysokou 1633 metrů. Od kříže na jejím vrcholu jsme mohli meditovat nad nádherou širokého údolí řeky Innu, která se vine vedle dálnice na jih do Innsbrucku a dále na Brenner, a po obou stranách nádherné hradby alpských vrcholů…

Bylo pak dobrodružné níže pod uvedenou horou v horské kapličce společně slavit mši sv. Kapličku postavil naproti svému podniku majitel restaurace, dobrodinec pana faráře, který nás hostil. Jeho manželka se loni zřítila při slézání alpských vrcholů. Tak jsem sloužili mši sv. za ni.

K odpočinku a zábavě patřilo, že jsme si sami vařili. Každý z biskupů něco uměl. Rakouský biskup Iby připravil jednou i dobré palačinky. Moldavský biskup Cosa pro nás dělal „proviantního“, nakupoval vždy ráno čerstvé pečivo v nedaleké pekárně a ostatní věci v blízkém Sparu. Druzí připravili stůl a uvařili kávu. Kdo se nezúčastnil přípravy jídla, chopil se pak umývání nádobí. Posezení kolem stolu, které se obvykle protáhlo, bylo příjemnou chvílí společné dovolené. Společné nákupy v supermarketu byly pro nás dobrodružstvím a zkušeností, kterou ve svých biskupstvích obvykle neuděláme. Přiblížily nás běžnému životu.

Pokud nebylo vhodné počasí na pěší turistiku nebo kolo,  něco jsme si  přečetli (aktuální byla zrovna encyklika Caritas in Veritate). Byl to opravdu pěkný odpočinek těla, duše i ducha v příjemném společenství bratří.

Kardinál Miloslav Vlk