Ztratili jsme někoho navždy?

13. 3. 2009 18:46

Ztratili jsme navždy? 

 

      Když nějaký náš přítel nebo příbuzný zemře, říkáme, že „navždy odešel“. Myslíme, že jsme ho ztratili.

      Ale není tomu tak. Pokud myslíme, že ano, kde je víra ve společenství svatých?

      Neztratili jsme nikoho z těch, co odešli k Bohu. Neboť jestli má něco skutečnou hodnotu v bratru, který nyní „změnil život, ale neztratil ho“, je to láska.

      Protože všechno pomine. S tímto světem dokonce pomine i víra

a naděje. Zůstane láska (srov. 1 Kor 13,8-13).

      Takže láska, kterou k nám bratr měl, pravá láska zakořeněná v Bohu, zůstane. Bůh není k nám tak lakotný, aby nám vzal to, co nám sám v bratru daroval.

      Teď nám to dává jiným způsobem. Naši blízcí nás nepřestávají milovat. Milují nás láskou, která už nepodléhá proměnám času. 

      Musíme tedy věřit v lásku svých bratří a prosit je o milosti pro svou pouť, a zároveň přitom vůči nim plnit svou povinnost tím skutkem milosrdenství, který říká: „Modlete se za zemřelé.“

      Ne, naši bratři se neztratili. Jsou na druhém světě, jako by se přestěhovali z domu na jiné místo. Žijí v nebeské vlasti a skrze Boha, v němž žijí, můžeme pokračovat ve vzájemné lásce k nim tak, jak to učí evangelium. 
 

Chiara Lubichová

Zobrazeno 811×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio