VI. Světové setkání rodin - Mexiko.

VI. Světové setkání rodin  -  Mexiko.

Teologicko-pastoračního kongresu, který setkání zahájil, se účastní 10 tisíc lidí z 98 zemí, včetně 19 kardinálů a 200 biskupů.

S prvními přednáškami vystoupil metropolita kanadského Montrealu a kazatel Papežského domu. Kard. Marc Ouellet se zastavil u vývoje nových práv ohrožujících dobro rodiny a dětí. Současná situace je podle něj důsledkem vážného boje kultur, v němž dochází ke konfliktu antropologického realismu s ideologií gender, která odvádí člověka od skutečných základů jeho života a přikazuje mu věřit, že svět mezilidských vztahů lze vytvářet na základě individuálních tužeb. Podle slov kanadského kardinála současná rodina žije ve světě, v němž o hodnotách rozhoduje silný ideologický nátlak. V této situaci musí církev rázně vystupovat proti těmto novým kulturním proudům. Aby mohla v tomto boji obstát, musí znovu objevit vizi manželství a rodiny, jakou před třiceti lety představil Jan Pavel II. v exhortaci Familiaris Consortio.
        O nových konceptech manželství a rodiny mluvil včera také kazatel Papežského domu, o. Raniero Cantalamessa. Italský kapucín zvolil jiný přístup než kard. Ouellet. Varoval před přílišným plýtváním energie v boji proti nepřátelským teoriím, protože se může ukázat, že si tolik pozornosti nezasluhují. Církev má přicházet do světa z pozice dialogu ne boje. Křesťané také nemají přičítat příliš velkou váhu legislativám, protože ty nemění lidské zvyklosti, tvrdí o. Cantalamessa. V pasáži věnované „genderové revoluci“ upozornil na jisté analogie k marxismu. Církev podle něj marxistickou ideologii důkladně probádala a zachoval z ní to, co je dobré, pro vlastní sociální učení.

 

Krize rodiny představuje ohrožení míru, řekl kard. Tarcisio Bertone, papežský legát na probíhajícím Světovém setkání rodin v hlavním městě Mexika.

Poukázal na to ve své přednášce s názvem „Rodina, spravedlnost a pokoj“ v poslední den teologicko-pastoračního kongresu o výchovné funkci základní buňky lidské společnosti.

Třídenní kongres, jehož se účastnilo 10 tisíc osob byl první etapou zmíněného Světového setkání, na kterém státní sekretář zdůraznil, že státy mají povinnost přijímat zákony, podporující a chránící autentickou rodinu a nikoli legalizovat soužití jiného rázu.

Podtrhnul dále, že tváří v tvář problémům dnešního světa, jako je ekonomická krize, ztráta hodnot a růst násilí, je rodina jediným záchytným bodem.

Vatikánský státní sekretář se včera setkal také s mexickými biskupy, kde hovořil o poslání věřících laiků v církvi a ve společnosti a podtrhnul, že je nezbytné, aby manželé jednak vydávali svědectví o svatosti manželství, ale také o jeho společenského významu. Upozornil na to, že podpora rodiny je v podstatě bojem o dobro člověka a společnosti.

Teologicko-pastorační kongres zakončil předseda Papežské rady pro rodinu kard. Ennio Antonelli, který poukázal na význam rodiny při evangelizaci a řekl, že oslabená rodina vede k dezintegraci celé společnosti, zatímco zdravá rodina se přičiňuje o její rozvoj. Papežská rada pro rodinu vydala včera zvláštní tiskové prohlášení v souvislosti s výrokem kard. Antonelliho na prvním dni teologicko-pastoračního kongresu, že homosexualita je „soukromou záležitostí“. V prohlášení se vysvětluje, že nebylo cílem ospravedlňovat homosexuální chování, ale spíše zdůraznit, že homosexualita není nezbytným prvkem společnosti, a proto není důvod, aby se legislativa a právo zabývaly homosexuálním soužitím. Netýká se totiž společenského života a náleží do povahově zcela odlišné roviny než rodina. Zákonodárné orgány, které zavádějí zákony o homosexuálním soužití, se tak dopouštějí antropologického omylu. Prohlášení Papežské rady pro rodinu v závěru připomíná, že církev poskytuje pastorační péči osobám s homosexuálními sklony a že tak činila mnohem dříve, nežli se téma stalo módním.

Účastníci VI. Světového setkání rodin se v sobotu večer setkají ve svatyni Panny Marie Guadaloupe při vigilii, na níž během společné modlitby růžence některé rodiny vystoupí se svědectvími svého života z víry. V neděli dopoledne se bude konat závěrečná eucharistická slavnost, kterou bude slavit kard. Bertone.

Satelitním spojením mezi Vatikánem a hlavním městem Mexika skončilo VI. světové setkání rodin. Příští bude hostit Itálie v Miláně v roce 2012.

Benedikt XVI. promluvil v závěru slavnostní mše svaté, které předsedal jako papežský legát kard. Tarcisio Bertone. Vatikánský státní sekretář v homilii zdůraznil, že naplňování morálních norem není cílem samo v sobě. V křesťanství dostává nový význam a novou motivaci pro ty, kdo zakusili, že jsou Božími dětmi. Centrem křesťanské rodiny je Ježíš Kristus a víra rodící lásku proměňuje vztah k okolí. Platí to také pro vztah mezi rodiči a dětmi, zejména pokud jde o objevování a plnění Boží vůle. Kard. Bertone zdůraznil výchovné úkoly rodičů vůči dětem, které lze náležitě plnit jedině v atmosféře lásky a blízkosti, ve které má ale místo také rozvaha a úcta k rodičovské autoritě. Spojovat lidské a křesťanské hodnoty může pouze jednotná a pevná rodina, založená na monogamním, životu otevřeném manželství, řekl papežský legát.

Statisíce lidí účastníků liturgické slavnosti v bazilice P. Marie Guadalupské vyslechlo na závěr promluvu Benedikta XVI. zprostředkovanou televizním spojením.

 

Promluva Benedikta XVI. k účastníkům Světového setkání rodin v Mexiku:

Drazí bratři a sestry,
Všechny vás srdečně zdravím na závěr této eucharistické slavnosti, kterou se končí VI. Světové setkání rodin v Mexiko City. Děkuji Bohu za tolikeré rodiny, které nešetřily silami a shromáždily se kolem tohoto Pánova oltáře.

1. Zvláště zdravím pana kardinála státního sekretáře Tarcisia Bertoneho, který předsedal této eucharistii jako můj legát. Rád bych vyjádřil svou vděčnost panu kard. Ennio Antonellimu a také členům Papežské rady pro rodinu, které předsedá, panu kardinálovi, metropolitnímu arcibiskupovi města Mexiko City Norbertu Rivera Carrerovi, a ústřední organizační komisi tohoto světového setkání. Mé uznání patří rovněž všem, kteří s velkodušným nasazením a vypětím všech sil umožnili jeho uskutečnění. Zdravím také přítomné kardinály a biskupy, zejména členy Mexické biskupské konference a představitele této milované země, která tuto významnou událost velkodušně pohostila a umožnila ji uspořádat.

Vy, Mexičané, víte, že jste velice blízcí Papežovu srdci. Myslím na vás a předkládám Bohu Otci vaše radosti a vaše naděje, vaše plány a vaše starosti. V Mexiku je evangelium hluboce zakořeněno a prostupuje jeho tradicemi, jeho kulturou a identitou jeho ušlechtilého národa. Tento velký odkaz je třeba střežit, aby byl i nadále byl zdrojem morálních a duchovních energií, aby bylo možné odvážně a tvořivě čelit výzvám dneška a nabízet jej jako cenný dar novým generacím. S radostí a zájmem jsem se účastnil tohoto světového setkání, zejména svou modlitbou, vytyčením jeho specifických směrnic a neustálým sledováním jeho příprav i průběhu.

Dnes za pomoci sdělovacích prostředků konám tuto duchovní pouť do mariánské svatyně, jež je srdcem Mexika a celé Ameriky, abych svěřil Naší Paní Guadaloupské všechny rodiny světa.

2. Toto světové setkání má povzbudit křesťanské rodiny, aby jejich členové byli lidmi svobodnými a oplývali bohatstvím lidských a evangelních hodnot na cestě ke svatosti. To je ta nejlepší služba, kterou my křesťané můžeme dát nynější společnosti. Křesťanská odpověď na výzvy, kterým musí čelit rodina a lidský život vůbec, spočívá v posílení důvěry v Pána a zdatnosti, která se rodí ze samotné víry, živené pozorným nasloucháním Božímu Slovu. Jak je krásné, když se rodina setká ke společnému naslouchání jeho živému a účinnému Slovu!

V modlitbě, zejména růžence, jak tomu bylo včera, rodina rozjímá tajemství Ježíšova života, vnitřně si osvojuje hodnoty, které rozjímá, a cítí povolání vtělit je do vlastního života.

3. Rodina je neodmyslitelným základem společnosti a národů a také nenahraditelným dobrem pro děti, jež si zaslouží přijít na svět jako plody lásky, naprostého a velkodušného vzájemného obdarování rodičů. Jak to zdůraznil Ježíš, když ctil Pannu Marii a svatého Josefa, rodina zaujímá základní místo ve výchově člověka. Je opravdovou školou lidství a nepomíjivých hodnot. Nikdo si sám nedal svůj život. Obdrželi jsme jej od druhých, rozvíjí se a dozrává v pravdě a v hodnotách, jež si osvojujeme ve vztahu a společenství s druhými. Takto pojatá rodina, založená na nerozlučitelném manželství mezi mužem a ženou, vyjadřuje tuto vztahovou, synovskou a komunitní dimenzi, a je prostředím, kde se člověk může důstojně narodit, vyrůst a celkově se rozvinout (srov. Homilie při mši na V.Světovém setkání rodin ve Valencii, 9.července 2006).

Tuto výchovnou práci komplikuje chybné pojetí svobody, ve kterém jsou záliby a impulsy jednotlivce zdůrazňovány do té míry, aby se každý stal vězněm vlastního já. Pravá svoboda člověka má nicméně původ v tom, že byl stvořen k Božímu obrazu a podobě. Proto má svoboda povinnost chovat se zodpovědně, volit pravé dobro, aby se stala láskou, sebedarováním. Víc než teorie je k tomu potřeba blízkost a láska, jež jsou typické pro rodinné společenství. Právě v rodinném kruhu se učíme žít pravdivě, vážit si života a zdraví, svobody a pokoje, spravedlnosti a pravdy, práce, svornosti a úcty.

4. Dnes je zapotřebí více než kdy jindy veřejného svědectví a nasazení všech pokřtěných, aby byla opětovně potvrzena důstojnost, jedinečná a nenahraditelná hodnota rodiny, založené na manželství mezi mužem a ženou a otevřené lidskému životu ve všech jeho fázích. Je třeba prosazovat legislativní a administrativní opatření na podporu rodin v jejích nezcizitelných právech, které potřebuje, aby mohla pokračovat ve svém mimořádném poslání. Svědectví přednesené při včerejší vigilii, ukazují, že i dnes může rodina zůstávat zdravou v lásce Boží a obnovovat lidstvo nového tisíciletí.

5. Rád bych vyjádřil svou blízkost a ujistil svou modlitbou všechny rodiny, které vydávají svědectví věrnosti zejména v obtížných situacích. Povzbuzuji četné rodiny, které někdy musí žít v neporozuměních a rozporech a dávají příklad velkodušnosti a důvěry v Boha. Doufám, že jim nebude chybět nezbytná pomoc. Myslím také na rodiny, které trpí chudobou, nemocí, vytlačováním na okraj společnosti a emigrací, a zejména na křesťanské rodiny, které jsou pronásledovány pro svou víru. Papež je vám nablízku a ve vašem každodenním úsilí vás provází.

6. Na závěr tohoto setkání chci ještě s radostí oznámit, že VII. Světové setkání rodin se bude konat, dá-li Pán, v Itálii ve městě Miláno roku 2012 na téma „Rodina, práce a svátek“. Upřímně děkuji panu kardinálu Dionigimu Tettamanzi, arcibiskupovi Milána za projevenou přízeň, s níž se rozhodl tento důležitý závazek přijmout.

7. Svěřuji všechny rodiny světa pod ochranu Nejsvětější Panny, tolik uctívané v ušlechtilé mexické zemi jako Guadaloupská. Jí, která nám stále připomíná, že naše štěstí spočívá v plnění Kristovy vůle (srov. Jan 2,5), nyní pravím:

Nejsvětější Matko Guadaloupská,
jež jsi prokázala svou lásku a něhu národům amerického kontinentu,
naplň radostí a nadějí všechny národy a všechny rodiny světa.
Tobě, která předcházíš a řídíš naši cestu víry do nebeské vlasti,
svěřujeme radosti, plány, starosti a tužby všech rodin.
O Maria,
k Tobě se utíkáme a v tvoji mateřskou něhu důvěřujeme.
Neoslyš modlitby, kterými se k tobě obracíme,
za všechny rodiny světa v tomto rozhodujícím období dějin,
ale přijmi všechny do svého mateřského srdce a provázej nás na naší cestě do nebeské vlasti.
Amen.