Papež Benedikt našemu novému velvyslanci

Projev papeže Benedikta u příležitosti přijetí nového velvyslance
při Svatém stolci, pana Pavla Vošalíka
Vatikán 28. září 2008
Vážený pane velvyslanče,
je mi potěšením, že Vás dnes mohou přijmout u příležitosti předání pověřovacích
listin, kterými jste ustanoven k zastávání úlohy mimořádného a zplnomocněného
velvyslance České republiky při Svatém stolci. Děkuji Vám za srdečný proslov,
který jste přednesl na začátku svého poslání, kterým Vás Vaše vláda pověřila.
Prosím Vás, abyste vyřídil můj uctivý pozdrav prezidentu republiky, panu Václavu
Klausovi, a abyste ho ujistil, že se modlím za zdraví a prospěch jeho národa.
Pane velvyslanče, cením si toho, jak zdůrazňujete vliv křesťanství na bohaté
kulturní dědictví Vašeho národa, zvláště na úlohu, kterou sehrálo evangelium, když
přinášelo českému národu naději v době útisku. Naděje je skutečně nepomíjejícím
poselstvím, které církev předkládá každé generaci, poselstvím, díky kterému se
církev zapojuje do celosvětové úlohy vytvářet pouta pokoje a dobré vůle mezi
všemi národy. Činí tak zvláště skrze svou diplomatickou činnost, která zdůrazňuje
důstojnost lidí, určených k tomu, aby žili ve společenství s Bohem a ve společenství
vzájemném.
Váš národ, veden smyslem pro solidaritu, která mu umožnila znovu povstat po
pádu totalitarismu, chce přispět také ke prospěchu celé světové rodiny, a to účastí
na mezinárodní spoluprací v boji proti násilí, hladu, chudobě a dalšímu bezpráví ve
společnosti. Vaší zemi se brzy otevřou nové možnosti při předsednictví Radě
Evropské unie v příštím roce. Věřím, že budou-li stanoveny jasné cíle a bude-li
usnadňována spolupráce všech členských zemí, pak se České republika, poctěna
předsednictvím, bude moci být pevným orientačním bodem ve společné snaze
uvést do souladu jednotu a rozdílnosti, národní svrchovanost a společné aktivity,
ekonomický pokrok a sociální spravedlnost v Evropě.
Církev si je vědoma nesčetných úloh, před kterými Evropa stojí, právě ve chvíli,
kdy se národy snaží o založení stabilnějšího mezinárodního společenství pro
budoucí generace. Aby v tom mohla pokračovat, její představitelé jsou povoláni
k tomu, aby uznali, že štěstí a blahobytu lidí nelze dosáhnout pouze skrze struktury
nebo jednotlivou společenskou nebo politickou vrstvu (srov. Spe salvi č. 24).
Uskutečnění uskutečnění autentické kultury vyžaduje harmonickou spolupráci
rodin, církevních společenství, škol, ekonomických sil, komunálních organizací a
státních institucí. Nechtějí být v žádném případě samoúčelné, nýbrž jsou
strukturovány a uspořádány tak, aby sloužily všem a jsou mezi sebou navzájem
propojeny za účelem společného dobra (srov. Centesimus annus, č. 13).
Celá společnost proto získá, když je církvi dáno právo spravovat duchovní a
materiální dobra pro svou službu (srov. Gaudium et spes, č. 88). Ve Vaší zemi se
v této oblasti ukazují znamení pokroku, ale ještě zbývá mnoho vykonat. Věřím, že
speciální komise, které za účelem vyřešení mimořádné otázky církevního majetku
sestavila Vaše vláda a parlament, budou i nadále pracovat čestně, poctivě a upřímně
uznají přínos církve pro společnost. Vyslovuji zvláštní přání, aby se na toto dbalo i
při řešení otázky pražské katedrály, která je živým svědectvím bohatého kulturního
a náboženského svědectví Vaší země a svědectvím souladu mezi církví a státem.
Evangelium ze své podstaty vybízí věřící, aby se věnovali láskyplně službě svým
bratřím a sestrám bez rozdílu a bez ohledu na námahu (srov. Lk 10, 25-37). Láska
je vnějším vyjádřením víry, která nese společenství věřících a umožňuje jim, aby byli
znamením naděje pro svět (srov. Jan 13,35). Zářným příkladem této viditelné lásky
ve Vaší zemi je práce charit. Její členové intenzivně pracují v nesčetných sociálních
oblastech.
Zvláště to lze vidět ve službě svobodným matkám, bezdomovcům, postiženým a vězňům.
Spolupráce Charity České republiky a Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva práce a
sociálních věci, je dokladem plodů, které mohou vzejít z úzké spolupráce mezi státními a
církevními strukturami (srov. Deus Caritas est, č. 30). Rád bych zdůraznil na tomto místě
nesmírný potenciál pro výchovu mládeže. Účastí v těchto iniciativách se učí, že autentická
solidarita nespočívá pouze v poskytování materiálních dober, ale v darování sebe sama
(srov. Lk 17,33).
Na závěr mi, Excelence, dovolte, abych vyjádřil Vám a Vašim spoluobčanům účast
na tragické smrti pana Ivo Žďárka, velvyslance České republiky v Pákistánu, který
byl mezi těmi, kdo přišli o život v nedávném atentátu v Islámabádu. Každý den se
modlím za to, aby toto násilí skončilo a povzbuzuji všechny, kdo pracují
v diplomatických službách, aby se stále intenzivněji věnovali podpoře míru a
zaručení bezpečnosti ve světě.
Na začátku Vaší služby, pane velvyslanče, Vám z celého srdce přeji, aby Vaše
poslání přineslo hojné plody. Ujišťuji Vás, že úřady římské kurie jsou připraveny
Vám v těchto úkolech pomoci. Prosím Vás, abyste ujistil lid České republiky
o mých modlitbách a mé úctě. Přeji všem lidem hojnost Božího požehnání a svěřuji
je láskyplné prozřetelnosti všemohoucího Boha.