„Moje tchýně byla tak vázaná na svého syna, mého manžela, že až žárlila. Tento její postoj byl příčinou těžkostí v našem vztahu a zatvrzelosti mého srdce. Před rokem lékaři zjistili, že má nádor a potřebuje pomoc a péči, kterou jí její jediná dcera nemohla poskytnout.
Slova evangelia, která se od určité doby snažím žít, mi změnila srdce: začínám se učit mít ráda. Překonala jsem svoje obavy a přijala jsem tchýni k nám domů. Začala jsem ji vidět novýma očima a mít ji ráda. Byl to Ježíš v ní, kterého jsem léčila a pečovala o něj.
Ona nebyla vůči mé lásce lhostejná a k mému velkému překvapení opětovala každé moje gesto stejnou láskou. Boží milost způsobila, že se mezi námi zrodil vztah vzájemnosti!
Uběhlo několik měsíců plných obětí, které mě však nezatěžovaly, a když tchýně pokojně odešla do nebe, zůstal pokoj v nás všech.
Právě v těch dnech jsem zjistila, že čekám dítě, které jsme si přáli už devět let! Tento syn je pro nás hmatatelným znamením Boží lásky, která nás naplňuje.“
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.