Jeden mladý Ind se vydal na lov kachen. Jeho jedinou zbraní byl oštěp. Na břehu
tedy posbíral několik kamenů a ze všech sil se snažil nějakou kachnu zasáhnout.
Mířil především na ty, které se neopatrně usadily na břehu. Kameny s hlubokým
žblunknutím dopadaly do vody. Jen dva z nich ještě před pádem do vody zasáhly
cíl. Mladík se vracel do města s dvěma kachnami ve vaku a s posledním kamenem
v ruce. Poblíž tržiště ho zastavil zlatník. S údivem zvolal: „Ale to, co držíš v ruce,
je diamant! Má cenu aspoň tisíc rupií!!“
Mladík zbledl jako stěna: „Já hlupák! Bylo jich tam tolik a všechny jsem je
naházel do vody kvůli dvěma kachnám. Kdybych se na ně byl lépe podíval, byl by
ze mne boháč. Ale teď už je odnesla voda.
Každý náš den je jako drahocenný diamant. Jde o to, abychom si toho všimli
a nepromarnili ho …
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.