bolest, bezmocnost- a co já?

16. 9. 2008 19:55

ŽIVOT  ZE  SLOVA:

„Požehnán buď muž, který doufá v Hospodina.“

 

Rina, která je již řadu let nucena žít doma, vypráví:  „Zvoní telefon.

Je to paní pokročilého věku jako já, které už nějakou dobu posílám Slovo života.

Její bratr umírá a ona neví, co má dělat. Jsou prázdniny a je obtížné najít někoho, kdo by se mu mohl věnovat, tím spíše, že v posledních letech se stal bezdomovcem...

Cítila jsem bolest své přítelkyně a zároveň stejnou bezmocnost jako ona. Co mohu dělat, když bydlím tak daleko, upoutaná na svou židli? Ráda bych jí řekla alespoň nějaká slova útěchy, ale nic mě nenapadá, ani toho nejsem schopna.

 Nezbývá mi nic jiného než ji ujistit, že budu na ně myslet a modlit se za ně.

Večer, když se všichni vrátili z práce domů, společně svěřujeme tuto situaci Bohu a vkládáme do jeho srdce své obavy a nejistoty.

V noci jsem se probudila a znovu si představovala toho opuštěného, toho umírajícího bezdomovce.

Usnula jsem a opět jsem se probudila.

Pokaždé se obracím na Otce: Je to tvůj syn, nemůžeš ho opustit. Postarej se o něj.

Za několik dní nato volá moje známá a říká, že potom, co se mnou tenkrát hovořila, cítila velký pokoj.

„Víš, že jsme ho mohli odvézt do nemocnice? Pomohli mu, zmírnili jeho bolesti. Byl očištěn utrpením, byl připraven. Zemřel pokojně, když přijal eucharistii.“

V mém srdci zavládla vděčnost a ještě větší důvěra v Hospodina.“

 

 

Zobrazeno 1778×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio